Fotbalista, který toho ve své kariéře už hodně zažil. Nyní exjablonecký stoper přestoupil do Vasasu FC, maďarského celku z Budapešti, což je pro české fotbalisty nezvyklá cesta. Co všechno už musel překonat a na co se ještě chystá?
Vít Beneš hraje na pozici středního obránce už nějakou dobu. Začínal v Ústí nad Labem, vyzkoušel si také angažmá v pražské Spartě a do vrcholového dospělého fotbalu vstoupil v dresu tehdy prvoligového Kladna. Jaký byl nejdůležitější moment vaší mládežnické kariéry?
"Nejdůležitějším momentem kariéry bylo to, že mě do nějakých 14 let trénoval můj taťka a ten mi dal tu nejlepší školu, co se týče fotbalu i života. Hodně důležité bylo, že se mi v 15 podařilo nastoupit za ústecké A mužstvo dospělých, kteří v tu dobu hráli 3. ligu. Tam si mě všiml člověk, který mě dostal do Sparty, ze které jsem putoval po roce do Kladna."
V dresu Kladna jste zažil dost možná nejděsivější moment své kariéry, o kterém málo lidí ví. Popsal byste situaci, jež se udála v zápase s Českými Budějovicemi v roce 2009? Prý jste dokonce bojoval o život…
"Já osobně si jen pamatuji, že jsem šel do obranné hlavičky s protihráčem, který byl níže než já. Dostal jsem ránu ramenem zespodu čelisti a poté jsem se probral až v sanitce, kde se mnou byli rodiče. Doktor tenkrát říkal, že jsem měl zapadlý jazyk a že jsem byl asi 45 vteřin v bezvědomí. Poté následovala operace dolní čelisti, která byla po střetu zlomená. Tenkrát bylo dost důležité, že rozhodčí ihned zapískal přerušení hry, a tahle rychlá reakce mi vlastně zachránila život. A víte, kdo to pískal? Dagmar Damková, takže ji moc děkuji za to, jak rychle zareagovala."
Po 4 letech na Kladně přišel sestup do 2. ligy a Váš přestup do Jablonce. Váhal jste dlouho, když přišla nabídka ze severu Čech, nebo jste hned věděl, že je čas posunout se v kariéře dál?
"Abych Vám popravdě řekl, tak to bylo tak, že jsem se dozvěděl o nabídce Jablonce a hned druhý den jsem se musel hlásit v Jablonci u trenéra Komňackého. Sice jsem tehdy dsotal nabídky i z Baníku, Teplic a Liberce, ale kluby už byly dohodnuté."
Začátek v Jablonci pro Vás nebyl jednoduchý, základní sestavu jste neměl vůbec jistou. Dobrou prací jste se však v průběhu let vypracoval v nepostradatelného lídra týmu a v médiích se začalo spekulovat o zájmu Sparty, ve které jste již působil. Řešil jste tuto situaci nějakým způsobem se svým agentem?
"Tenkrát to byla snad první nabídka z velkoklubu, hrozně mě potěšila a cítil jsem, že přišel moment, kdy se posunout zase o kus dál, ale bůhví, jak by bylo, kdybych do Sparty odešel."
S Jabloncem jste vyhrál „pouze“ dvě trofeje, obě v roce 2013. Co podle vás chybělo tak ambicióznímu týmu, aby přidal k vítězství v poháru a superpoháru například titul pro mistra ligy nebo účast v pohárové Evropě? Dvakrát jste byli už ve 4. předkole…
"Ano, tyto dvě trofeje, co jsme vyhráli, to bylo nejkrásnější fotbalové období. Oslavit takové triumfy po boku hráčů jako byli Luboš Loučka a Karel Piták, to bylo super. Rád na to vzpomínám. Ale bohužel na jabloneckém angažmá mě nejvíc mrzí, že jsme pana Peltu neuspokojili postupem do skupiny EL. Tým jsme na to měli, ale prostě to nepřišlo."
Mnozí fanoušci očekávali, že se posunete v kariéře dál a přestoupíte do týmu, který každý rok bojuje o titul. Vy jste však letos v létě upřednostnil přesun do zahraničí, pro české fanoušky do nepříliš atraktivního Maďarska. Řešil jste v letošním roce nabídky také z jiných týmů, nebo jste si byl s Vasasem Budapešť okamžitě jistý?
"Sen každého fotbalisty je vyzkoušet si zahraniční angažmá, byl jsem bez smlouvy a nabídek pár bylo, ale angažmá v Budapešti prostě vyhrálo. Nádherné město, prostředí a podmínky byly prostě super. Takže ve všech okolnostech byl nejlepší Vasas FC. Tehdy se sice Plzni zranil na soustředění Roman Hubník, tak mě Viktoria kontaktovala a já byl na přestup připravený. Bohužel kluby se nedomluvily, takže nabídka padla. Jablonci to vůbec nemám za zlé, protože v Budapešti jsem velmi spokojen."
Vše se zdálo být dohodnuté, přestup však mohl ztroskotat na zdravotní prohlídce. V mládí jste přišel po srážce s brankářem o ledvinu a maďarská asociace nepovoluje start hráčů v nejvyšší soutěži s tímto handicapem. Jaké byly vaše bezprostřední pocity po zjištění, že vytoužený přestup do zahraničí možná padne?
"Bohužel to nikoho nenapadlo, že tenhle handicap by mi neumožnil hrát v Maďarsku fotbal. V první moment to už vypadalo tak, že klub se mnou rozváže smlouvu a pojedu zpátky do ČR a budu si hledat jiné angažmá. Ale pak se do toho pustil můj nový trenér, který o mě nechtěl přijít a s pomocí našeho klubu Vasas FC mi maďarský svaz dal výjimku, díky níž můžu v Maďarsku hrát. Bohužel den před zasedání komise, kdy mi měla být udělena výjimka, jsme měli přátelské utkání a v něm jsem se zranil. Natrhl jsem si přední a vnitřní postranní vaz v koleni a na fotbal v Maďarsku jsem se zatím stejně nemohl vrhnout."
Vasas skončil v sezóně 2016/17 na třetím místě, do Evropské ligy se bohužel nedostal. Jaké jsou vaše nejbližší cíle po přestupu pro vaší premiérovou sezónu 2017/18? Je Vám 29 let, jste v ideálním fotbalovém věku…
"Moje nejbližší cíle jsou se vyléčit na 100 % a pomoct klubu se dostat zpátky na přední pozici v tabulce, a i třeba se ještě posunout fotbalově dál."
Máte bohaté zkušenosti s českou nejvyšší soutěží a nyní se adaptujete na maďarskou OTP Bank ligu. Dokážete už po tak krátké době strávené v této zemi vystihnout nějaké rozdíly mezi naším a maďarským fotbalem? Tamní reprezentace například zažila na rozdíl od té naší úspěšné Euro…
"Nechci nějak snižovat kvalitu maďarské ligy. Jsou tu hráči, kteří jsou individuálně jinde než ostatní. Jsou tu také některé zápasy na vysoké úrovni, ovšem stejně jako v Česku tu jsou zápasy méně kvalitní. Právě proto bych vůbec neřekl, že maďarská liga je horší, než česká, jak hodně „odborníků“ u nás tvrdí."
Nakonec jen ve zkratce. Koho ze současných fotbalových hvězd nejvíce obdivujete a proti komu byste si chtěl jednou zahrát?
"Od mala až do dnes obdivuji jak po lidské i fotbalové stránce bývalého fotbalistu Davida Beckhama. Inspiroval mě v hodně věcech. Nejen ve fotbale, ale i v normálním životě. Stále se snaží pomáhat lidem, kteří to potřebují, to je v dnešním světě velká cennost. Ze součastných fotbalistů obdivuji samozřejmě stopery na nejvyšší úrovni, a to jsou Sergio Ramos a Thiago Silva. Sleduji je a snažím se od nich si něco vzít a že toho je pořád dost."
Autor:
Zdroj: http://www.isport365.cz/rozhovor/fotbalove-osudy-vita-benese